nevertouch: "Není nad to tančit a přitom uronit pár slz..."

Martine, ještě než se dostaneme k tvojí hudbě, jak jsi odstartoval nový rok 2024?

No, zrovna jsem uprostřed zkouškového, do toho docela nával práce, takže takovej klasickej novoroční "hell"...

Kdyby ses měl představit lidem, kteří se s tvou tvorbou dosud nesetkali, kdo je vlastně nevertouch?

Nevertouch mně osobně slouží jako nějakej deníček, skrze který vydávám elektronický tracky, co skládám u sebe v pokoji či někde na cestách. Je to projekt, který mi zároveň umožňuje se kreativně vyřádit s naprostou svobodou a sebestředností, kterou úplně nemůžu v plný palbě uvolňovat v kapelovým životě, kde to je přeci jen hlavně o domluvě a kompromisech. :) Dělám písničky, co odráží nějaký emoční rozpoložení, který většinou zrovna zažívám.

Jaká byla tvá cesta k elektronické hudbě a co bylo tím impulsem, kdy sis řekl, že se sám chceš věnovat hudební tvorbě?

K tomu, že to dnes dělám, určitě přispělo to, že jsem od svých šesti let hrál na bicí a do toho byl můj táta obrovskej fanoušek do Applu. Z tohoto důvodu jsme měli doma pouze starej iMac z roku 99, což bylo v tý době (2006) jakoby fakt "pain". Hry na to tehdy moc nebyly a jediný, co tam šlo dělat, byl Garageband. Byly tam hrozně hezký animace sestavy bicích, a tak jsem si s tím nějak víc hrál, zkoušel různě stříhat stopy a tak. :) No a to mi nějak tak zůstalo. Jen trvalo, než jsem si našetřil na pořádnej laptop s Logicem. To se stalo až na začátku Covidu. K elektronice mě dovedla australská parta Rüfus Du Sol. Úplně si pamatuju ten moment, když jsem někdy ve 4 ráno slyšel z rádia "Innerbloom", což je pro mě dodnes asi jeden z nejlepších tracků. Jel jsem na ně i do Berlína, úplně skvělej liveset, až mě to dojalo. No a to byl asi ten bod zlomu, měl jsem komp a konečně nějakou představu, jak bych chtěl, aby ta moje hudba zněla. Rád říkám: "Není nad to tančit a přitom uronit pár slz." :)

Tvoje prvotina s názvem "farewell" vznikla během tvého pobytu ve Francii v době covidové pandemie. Před debutovým EP jsi stihl za rok vydat celkem pět singlů. Šel jsi do toho od začátku s tím, že budeš svou hudbu vydávat, nebo sis nejdříve skládal jen tak pro sebe?

Třeba "farewell" jsem vůbec vydávat nechtěl, byl jsem zavřenej v devítimetrovým pokoji na koleji ve Francii, nemocnej a smutnej. Tak jsem udělal "farewell", aniž bych technicky a producentsky věděl, co dělám (což je dnes zpětně i dost slyšet). Poslal jsem to mejm nejbližším kamarádům do Prahy, ať si to pustí třeba k učení. Ty mě pak ponoukli, ať jim to hodim na Spotify, že by si to rádi dali do playlistu, a tak jsem jim to tam nahrál. No a ono se to líbilo i ostatním včetně Radia 1 a kluků z Reflektoru, který mi to nasadili. Od tý doby si občas něco složim a vydám bez nějakých extra ambicí. Jak to přijde, tak to přijde.

Teď už k tvému EP "/just a random relationship". To se snaží nastínit různé fáze mezilidských vztahů... Proč právě toto téma?

Bylo to pro mě takový turbulentní období, hodně se toho kolem mě měnilo, včetně lidí. Začal jsem v tý době s terapií a bylo toho ve mně hodně, co se týče mezilidských vztahů. Tak jsem nějak vysypal 4 tracky. Když jsem se pak kouknul na ty názvy, tak mi vlastně došlo, že to docela hezky popisuje jednotlivý fáze "relationships". 

Na mě dost funguje ten melancholický nádech, který jsi do "/just a random relationship" vtiskl. Jak na tebe jednotlivé tracky působí, když je posloucháš zpětně, nebo je hraješ živě?

Jsem vlastně moc rád, že i s odstupem si to EP rád poslechnu, vlastně jsem v tomhle takovej dost narcis: jelikož si ty věci vlastně skládám primárně pro sebe, tak si je pak i rád poslouchám, přece jen já sám vim nejvíc, který dojáky mě nejvíc dostanou. :) Když jsem smutnej a chci melancholickej song, nehledám ho, prostě si ho udělám. A je pravda, že poměrově jedu spíš harmonicky smutný písničky než ty veselý.

Tvá produkce obecně čerpá z vlivů UK garage a současné taneční klubové scény. Kdo nebo co je největší inspirací pro tvoji tvorbu?

Hodně se to proměňuje, na začátku to byli určitě Rüfus du Sol, Moderat a Christian Löffler. Dnes už je to o něco jiný – obrovským vzorem je pro mě Fred Again.. - dělá skvělý věci, baví mě jeho přístup, projev na sockách a tak. Dále třeba Jamie xx, Flume, ale i Danny L Harle či Hudson Mohawke. Jsem teď na takovým pomezí toho svýho melancholickýho electra a klubovýho "nájebu", tam bych to asi chtěl do budoucna taky směřovat. Zároveň je potřeba zmínit třeba i loňskou desku Romy z The xx, jsou to daleko víc písničky zabalený do Eurodance. Stejně tak novej Blake. Snažím se poslouchat všechno možný a ono se to pak nějak hezky propisuje do těch mých věcí.

Celé EP jsi natočil, smíchal a zmasteroval úplně sám. Proč ses rozhodl jít touto cestou a nesvěřit jej před vydáním například do rukou někomu dalšímu?

Jsem producent samorost, kromě bicích, na který jsem chodil 9 let do ZUŠky, se tak nějak všechno učím sám metodou pokus / omyl. Mám naučený nějaký svý zlozvyky, postupy a jsem vlastně hrozně rád, že v tom procesu jsem jen já. Je to úplný opak tý kapely, kdy, aby něco vzniklo, potřebuješ na všechno hrozně moc lidí. Pro mě je nevertouch hrozně velká škola, kdy se s každým trackem naučím, co se týče mixu a masteru, něco nového. Vím, že by ty věci asi zněly o kamion líp, kdyby na to sáhl profík, ale v týhle fázi zatím nejsem. Třeba to přijde s první deskou.

 V říjnu jsi ještě vydal singl s všeříkajícím názvem "one day i'll be happy again". Pomáhá ti vlastní tvorba zpracovávat tvé vlastní pocity a skrývá se pod tímto názvem něco konkrétního?

Jak už jsem říkal, nevertouch je deníček, do kterýho si vylejvám to, co zrovna žiju. Úplně si pamatuju, jak jsem šel po ulici a do poznámek v mobilu si napsal ten text. O týden později byl track hotovej. Má to v sobě nést nějaký smíření sám se sebou, přijetí a následnou naději, že bude zase všechno dobrý. Anebo taky ne, těžko říct. :)

Pracuješ aktuálně na nových věcech? A jaké jsou tvé plány pro letošní rok, co se hudební tvorby týče?

Po menší pauze po posledním singlu jsem se pozvolně vrhnul na nový věci. Už mám jednu hotovou a chci jet dál, uvidíme, jestli z toho nevypadne třeba ta deska, což bych si vlastně fakt přál. Plus je teda ještě v procesu jeden remix, na kterým dělám, to by snad mělo vyjít brzy. Zároveň bych ale měl taky připravovat live set, kterej zatím nemám a hraju maximálně DJ sety. Tak uvidíme, co se tenhle rok povede, zároveň se bude makat i na třetí desce Party, takže bude zábava. :)

Blížíme se ke konci našeho rozhovoru... Máš na závěr nějaký vzkaz pro své fanoušky a budeme mít možnost tě v nejbližší době slyšet někde v klubu?

V nejbližší době žádnou akci nechystám, občas si někde zahraju DJ set, takže kdo by chtěl slyšet nějaký moje oblíbenosti, ať sleduje můj IG, a tam se to případně dozví. Vzkázal bych asi jen všem hodně štěstí do nového roku a ať se mají všichni rádi. <3

Díky moc za rozhovor a ať se ti v novém roce daří!

Díky za rozhovor. :)

Ptal se Pavel Aeling v lednu 2024.

foto: archiv

Sledujte také:

nevertouch Facebook

nevertouch Instagram

nevertouch SoundCloud