Cubik + Da Moon: "Na Vivacity chceme pomáhat těm, co něco dělají..."

Kluci, já se hrozně rád vracím do historie a vždycky mě zajímá, jak to všechno začalo... Při přípravě na tenhle rozhovor jsem trochu zaměstnal archiv u nás na Techno.cz, takže už vím, že historicky první párty Vivacity se konala 25. října 2003. Úvodní otázka tedy míří za Tebou, Kubo. Co akci předcházelo a jak to na startu téhle noci vlastně vypadalo? Zapátrej trochu v paměti...

Cubik: Já jsem hrál v tom roce 2003 na Bukanýru jednou, nebo dvakrát a přišel za mnou majitel Jindra (R.I.P.) a tehdejší produkční Lukáš Chocholouš s tím, jestli bych na Bukanýru nechtěl mít rezidentní noc... No a protože jsem byl vždycky kolegiální, tak jsem navrhl, že bych to nechtěl dělat sám, a oslovil jsem ještě Ondru Tvykse a Adama Kaidoma...

Na tom zdařilém plakátu s Tvyksovou pověstnou grafikou ale vidím, že tam hrál i Pavel Trnqua a Pat Heart...

Cubik: Přesně, také Trnqua a Pat Heart už tehdy byli součástí Vivacity a super na tom bylo, že to na začátku brali všichni hrozně vážně, a tak jsme se snad každý týden scházeli v čajovně a v angličtině (kvůli Patovi) jsme si ujasňovali, jak vlastně Vivacity pojmout. Udělali jsme si také booking, Ondra vyráběl letáky, spustil webovky, já jsem už tehdy pracoval pro síť internetových rádií a tak jsme odstartovali i internetové rádio Vivacity. Daleko před tím, než to vlastně bylo "cool" mít internetové rádio. :) Ondra byl navíc tak hustej, že obeslal různé evropské dýdžeje, které znal, takže ti nám poslali svoje DJ sety, ty trvaly přesně hodinu, já jsem je vkládal do playlistu a takhle tedy to naše rádio tehdy fungovalo...

Dneska už nemáte ani doménu, ani rádio... Není to škoda?

Cubik: Já jsem stránky převzal po Ondrovi, nějakou dobu jsem doménu platil, ale pak už to za mě nemělo moc smysl a rádio tu poslechovost také nemělo moc valnou, protože nebyly ještě dnešní mobily, WI-FI, streamovala se 128ka a tak dále... Dneska si paradoxně myslím, že by to rádio mělo smysl větší. Normálně jsme prostě předběhli dobu.

Co přesně jste na těch schůzkách týden co týden řešili? Připomeňme, že třeba Facebook vznikl až rok po vás, tak jakým způsobem jste vlastně tu párty tlačili, aby se dostala do povědomí mezi lidi? Rozdávali jste tištěné letáky, posílali SMS, nebo jak to bylo?



Cubik: Tak to už si nepamatuju. :) Ale pokaždé jsme si dali nějaký úkoly a nějak si tu práci kolem toho fungování rozdělili, ale bohužel postupně docházelo k tomu, že se nám to tvrdé jádro tak trochu rozpadlo. První tedy odešel Adam s tím, že na rovinu nemá na tu propagaci čas, já se staral o rádio, Ondra o obsah a o booking, ale když si nalijeme čistého vína, tak ono to o tom bookingu stejně moc nebylo. V Praze jsme hráli třeba tady v Crossu, kde Ondra domluvil párty, zkoušeli jsme PM Club, který byl úplně geniální, ale klasicky se tam řešil problém se zvukem, a sem tam jsme vyjeli i mimo Prahu...

Dál jste tedy fungovali ve čtyřech...

Cubik: Je to tak, ale po nějaké době odešel Pat Heart a po pár letech i Tvyks, který v té době radikálně změnil žánr na Electro a začal se věnovat své noci Plastique v klubu Radost FX. Po nějaké době odešel i Trnqua, takže jsem se Vivacity věnoval sám, ale protože jsem týmovej hráč, potřeboval jsem logicky někoho k sobě. V té době jsem se seznámil se Zdeňkem, který si říká Checo Zac, dělali jsme spolu muziku, takže to byla jasná volba a já ho do toho chtěl vtáhnout víc...

Mně se líbila na těch akcích na Bukanýru i ta jejich pravidelnost... Vždycky jste tedy měli tu třetí sobotu v měsíci?

Cubik: Tehdy byl Bukanýr pod Čechovým mostem u Právnické fakulty, kde to za mě bylo úplně nejlepší, nějakou dobu na Smíchově, kam chodilo úplně jiné publikum a navíc v mnohem menší míře, a pak se to naštěstí vrátilo zpět, jen o most vedle. :) Každopádně my jsme měli ze začátku pátky a Vivacity bylo pořád narvaný a v sobotu se na Bukanýru hrál drum´n´bass. A jednou za mnou kluci přišli s tím, že když máme Bukanýr stabilně narvaný, jestli by nám nevadilo, že bychom si ten večírek prohodili. A já blbec řekl, že jo a pak jsem si X let drbal hlavu, že jsem to udělal. Protože, co si budeme povídat, z pátku se člověk přeci jen vyspí líp. :) Naštěstí nám to po tom Covidu Bóďa (DJ Biodan, produkční House Boatu U Bukanýra, pozn. red.) přehodil zase zpět, za což mu moc děkuju...

Počkej, ale vám tam přece i v ty inkriminované soboty ti lidi stejně chodili, ne? Neměl jsem pocit, že nějak bojujete s návštěvností...



Cubik: No... Já jsem hlavně vypozoroval, že naši známí začali tak nějak "nepřicházet". Já mám na to takovou teorii, že lidi obecně zajímá hudba od doby týnejdžrů a kolem 25 let jde najednou muzika do pozadí, protože přijdou jiný problémy, práce a podobně a lidi už ji tolik neposlouchají...

Da Moon: Počkej, ale já mám pocit, že Bukanýr je výjimka, že tam chodí lidi nad třicet a starší...

Cubik: Dobře, chodí, ale jsou tam víc za zábavou, za určitým stylem hudby, za tím "vibem", než aby chodili za určitými tracky... Nechodí si přát konkrétní skladby (což je super pro DJe), ale jsou tam víc kvůli náladě a atmosféře.

To mi krásně nahráváš na další otázku... Představ si, že máte třeba v Londýně kamaráda, který tady dlouho nebyl, a teď se chystá do Prahy. Jak byste mu, co možná nejjednodušeji, vysvětlili, o čem je párty Vivacity? 



Da Moon: Asi bych mu to řekl takto. Pokud půjdeš večer někam na pivko s kámošema a pak budeš chtít zažít mejdan na nejlepším místě na Vltavě, běž na Bukáč. Každá noc je tam velmi specifická, jak výběrem hostů, tak hudebně. My se snažíme pro Vivacity vybírat tracky a hosty tak, aby to byla vždy nezapomenutelná noc plná hudebních překvapení s důrazem na pestrost a pozitivní nádech. To prostě musíš zažít. :)

A stylově?

Da Moon: Nerad bych škatulkoval, protože i my s Kubou hrajeme každý velmi různorodě a vždy záleží na více faktorech, jako je čas hraní, nálada za pultem, pozvaní hosté, atd. Ale celkově se snažíme, aby to mělo jak od nás, tak od hostů tu pozitivnější náladu. :)

Kubo, když srovnáš ty začátky s tím, jak to na Bukanýru funguje dneska, co tě napadne jako první?

Cubik: Všechno bylo jinak. :) Pamatuju si na to hraní z boudy hned vedle baru, což bylo strašně zvláštní. Ty jsi na začátku párty zalezl do té díry, venku byl rozjetej mejdan a ty jsi skrze to malý okýnko koukal ven. A taky ty večírky končily mnohem dřív. Asi ve čtyři...

Jak to bylo tehdy s návštěvností?

Cubik: Na té úplně první párty určitě logicky narváno nebylo, ale postupně se to začínalo slušně rozjíždět. Bylo to hrozně hezký, protože, když se člověk rozhlídl po tom parketu, všude byli nějací známí... 

Jak jste lidem vlastně dávali vědět, že se ta akce koná? V hlavní roli esemesky, šeptanda?

Cubik: My jsme hlavně pořád někde byli, pořád jsme něco vymetali, takže jsme se vždycky jen zmínili, že o víkendu máme Vivacity, a oni lidi dorazili...

Bukanýr teď v hojné míře navštěvují cizinci... Jak tomu bylo tenkrát a jak to vnímáte teď?

Da Moon: Kdysi byla loď plná jen kámošů a lokálů, ale pak to jeden čas stálo na "expatech" a lidech, kteří našli tohle místo např. skrze Resident Advisor. Po Covidu se to, dle mého názoru, docela změnilo a slyším tam zase více češtinu a slovenštinu než cizí jazyky.

K tomu samozřejmě nesmí chybět ani František Pajíšek...

Cubik: Jasně, tak František je super inventář a boží člověk a totální nadšenec, bez něho to prostě nejde. Teď se navíc naučil hrát... Já si ho pamatuju už od roku 95´, kdy jsem měl první párty v klubu Újezd.

Myslíte si, že cizinci tu párty obohatí, nebo je u nich naopak riziko, že neví, na co přišli, tudíž pak i v roce 2023 hrozí, že si půjdou za DJem přát něco mimo mísu?

Da Moon: Vem si to podle sebe. Když pojedeš ven a půjdeš na mejdan, tak si ho chceš užít naplno. A to samé platí i o lodi. Nicméně, dle mého názoru, a i na základě toho, když se s někým bavím, tak tady nepotkáš takové ty turisty z ulice. Když na loď zamíří, je to většinou na doporučení a nebo, že si akci našli např. na RA. Když pak dorazí, jdou se prostě bavit a atmosféra toho místa ve spojením s hudbou je pohltí. Ale občas dojde i na přání mimo mísu, to se stává všude a je jedno, jestli je to cizinec, nebo našinec. 



Ale když to shrnete, tak ta přání jsou asi hodně výjimečná, protože tam chodí spíš vychovaní lidi, je to tak?



Cubik: Na Bukanýru je právě super to, že lidí, co si něco přejí, je minimum, a když přijdou, tak to často nejsou přání mimo mísu... A pak taky máme až neuvěřitelné fanoušky a to je jeden padesátiletý pár z Lipska! Jednou jsem se s nimi dal do řeči, fakt sympatičtí, milí lidé, a oni mi ukázali v telefonu seznam setů z Bukanýra, které pravidelně poslouchají, jezdí do Prahy třeba třikrát do měsíce, normálně si vezmou hotel a v noci vyrazí na Bukanýr na mejdan. Jednoduše proto, že takový podnik, jako je Bukanýr, prostě v tom Lipsku nemají... Každopádně pro mě asi ti nejoddanější fanoušci. :)

Da Moon: Publikum na Bukanýru je velmi specifické a to v pozitivním slova smyslu. Mám fakt rád tamní publikum a večírky tam.

Teď ale pojďme udělat velký skok a zmiňme příchod Martina... Jak k tomu došlo, Kubo?



Cubik: Já jsem byl dlouhou dobu na Vivacity sám, a jak už jsem říkal na začátku, jsem týmovej hráč... Tak jsem se rozhlížel po scéně, kdo to má podobně, má nějakej drive, a napadl mě Martin.

A kdy se tak stalo?



Da Moon: To ti můžu říct přesně, protože, když jsem jel na tenhle rozhovor, zaměstnal jsem svoje sociální sítě a našel tam, že to bylo začátkem roku 2019.

A po příchodu Martina jste se zároveň domluvili na spuštění stejnojmenného vydavatelství, nebo jak to pokračovalo?



Cubik: Já jsem vždycky chtěl mít label i proto, že jsem se potýkal s tím, že jsem dělal muziku, posílal ji na vydavatelství, nikdo se mi častokrát ani neozval, navíc ještě v době, kdy nebylo tolik rozjetý to promo na sociálních sítích. Dnes je to ještě horší, no nic... S příchodem Martina, který také dělal tracky, to najednou dávalo jasnou logiku. Prostě jsme se tak na sebe podívali a řekli: "uděláme label!" A samozřejmě bude obsahovat název noci, tedy Vivacity Music.

První věc, která u vás vyšla, byla od koho?

Cubik: Bylo to naše společné EP s našimi tracky i se Zdeňkem (Checo Zac, pozn. red.) pod názvem "Swinging the Boat".

Zatím se soustředíte výhradně na digitální formát. Bude někdy v dohledné době i už zase populární vinyl?



Cubik: Já bych strašně rád, akorát těch třicet tisíc pokaždé investuju někam jinam, než do výroby vinylu. Ale možná, že by se aspoň půlka vrátila... Mně by zajímalo, jak je na tom náš souputník Javas, který si před časem založil label Umanuto a byl to vždycky jeho celoživotní sen mít vlastní vinyly. Budu ho muset na tohle téma někdy vyzpovídat...  

Da Moon: My jsme byli s Honzou nedávno na večeři, tak jsem se ho na to ptal, a samozřejmě ta návratnost je taková plus / mínus. Ale věřím, že se mu to rozjede a půjde to. Fandím každému, kdo vydává a je jedno, jestli digitál, nebo vinyl.

Když se tedy vrátíme k vám, do budoucna vinyl nezatracujete...

Da Moon: Určitě ne, naopak, osobně věřím, že to jednoho krásného dne klapne.
Nicméně v první fázi jsme se chtěli zaměřit na digitál a na český a slovenský trh, abychom podpořili naši scénu. Tak vlastně funguje i naše párty... Jednoduše zveme lidi, kteří se nějakým způsobem snaží. Ať už produkovat, nebo být nějakým způsobem zajímaví hudebně a především po lidské stránce. To funguje nejvíc.

Cubik: Tím, že oba skládáme muziku, je pro nás prioritou, abychom pomáhali dýdžejům, kteří skládají taky. Upřímně řečeno, z té skládané hudby ty peníze nikdy nevyděláš, jediné "revenue", které to přináší, je to hraní. To je vlastně jediná odměna za to, kolik peněz a kolik času jsi tomu skládání věnoval.

Da Moon: Přesně, jedna věc je čas a pak ty investice do toho hardwaru i softwaru, které jsou obrovské... 

Cubik: Já to srovnávám s rybařením, nebo s windsurfingem...

Da Moon: Nebo s tuningem třeba...

Cubik: Proto bookujeme lidi, kteří něco dělají a ne dýdžeje, kteří hrají všude... Ti totiž dostanou hraní jinde, ale my chceme pomáhat těm, co něco dělají.

A že byste měli někdy zahraničního hosta, o tom uvažujete, nebo ne?

Cubik: My jsme samozřejmě limitovaní financema, ale pár zahraničních hostů už jsme měli jako třeba Enduro Disco, což byl takový ten klasický booking, kdy je jen dotyčný producent v Praze na dovolené a má volný večer... Ale bylo to moc fajn a hezky nás stylově doplnil! Ale, upřímně řečeno, jsem přesvědčený o tom, že tady máme dýdžeje na srovnatelné úrovni.

Da Moon: Uvidíme, co přinese budoucnost, ale osobně bych rád uvítal i nějaká zajímavá jména
ze zahraničí. Je mraky šikovných producentů, které bych na lodi rád viděl.

Když se vrátíme k vaší produkci, vím, že zatím vydáváte sólově. Chystáte třeba i nějaký společný track?

Da Moon: Vše je to o volném času, energii, a především chuti k tomu v noci sednout. Proč v noci? Protože, pokud máš běžné zaměstnání, rodinu, děti, zkrátka to jinak moc nejde. Ale pokud ten čas najdu, jsem za něj nesmírně rád a snažím se něco tvořit. Nápadů je i dost a rád bych věřil, že s tím vším pohnu.

Cubik: Jak říká Martin, momentálně má méně času. Já jsem si ho prostě nějak našel, ale přiznávám, že je to někdy trochu na krev, když k tomu sedám až v deset večer. Oba chceme totiž fungovat jako normální tátové a manželé, velkou výhodou je, že máme trpělivé a chápající manželky. :)

Da Moon: Já mám to skládání hodně ve vlnách, teď to zrovna nešlo, ale věřím, že k něčemu společnému určitě jednou dojde. Teď třeba obstojně dopadla spolupráce s Martinem Kuškou, což byla pro mě výzva, protože jsme oba dva hudebně někde jinde, nicméně se nám podařilo propojit, a věřím, že to tak bude i s Kubou...

Cubik: Ona je to totiž regulérní práce. Když chce být člověk kreativní, potřebuje rozehřát, než ho něco napadne a než se naděje, je půlnoc a musí jít spát, aby zase mohl ráno normálně fungovat.

Teď jedna klasická otázka... Kdo je vaší inspirací?

Da Moon: Ono se to strašně mění, všechny ty nálady, chutě, ale dlouhodobě to byl Lauer. Ten na cokoliv sáhne, tak je to pokaždé naprostá pecka! Ačkoliv to třeba nebudu hrát, tak ho rád sleduju. Líbí se mi jeho přístup, kdy o sobě tvrdí, že není žádný profík, nebo zvukový inženýr a seká jednu parádu za druhou. Především mě inspiruje tím, že je třeba hodit spoustu věcí za hlavu, dělat prostě hudbu, neřešit zvuk a jiné detaily, protože vždycky se najdou lidi, kteří jsou zvukoví inženýři a zvukově to dotáhnou. Těch inspirací je ale samozřejmě mnohem více. Mě inspiruje snad každý track, který hraji jako DJ a neustále mě udivuje, jak něco takového může někdo vytvořit. Hudební inspirace je všude kolem hromada. Ale, co se týká toho technického "skillu", tak mám pocit, že zrovna v tomhle se s Kubou v poslední době dost zlepšujeme. Je znát, když si to vše poctivě odsedíš, něco se stát musí. Jen mi to vše trvá tak strašně dlouho. Kuba mi pořád posílá nějaké inspirace z YouTubu. Já ale ty tutoriály okolo hudby moc nejedu a spíš preferuju metodu pokus / omyl. Navíc musím říct, že u Kuby mi vyhovuje i to, že na cokoliv, co mu pošlu, mi dá feedback, někdy i tvrdý, ale díky tomu můžu ty věci posunout i někam dál. Což beru hodně pozitivně a mezi kámoši by to tak mělo být.

Cubik: Lauer byl taky kdysi moje inspirace, ale dneska už mi to přijde, že je to pořád na jedno brdo. U mě je to těžké... Mně se stává, že mám nějakou inspiraci, snažím se udělat něco v podobném duchu, ale pak to stejně uhne někam jinam. Mě spíš zajímá nálada toho daného tracku... Samozřejmě mám pořád rád, a chtěl bych dělat, takový ten švédský zvuk, co skládají lidi kolem Studio Barnhus, nebo norský styl od party kolem Prinse Thomase. Ale paradoxně já to neumím takhle udělat, to bych musel toho producenta studovat a rozebrat na součástky a na to nemám čas a vlastně ani chuť. Pro mě je důležité, když jdu skládat, aby to mělo hezkou náladu, zajímají mě spíš pak konkrétní zvuky, pady, staby. A taky rád sampluju...

A s tím, jak máte teď doma postavená studia, jste spokojení, nebo máte v plánu ještě něco dokupovat?

Da Moon: Neříkal bych tomu studio. Jsem dosti omezen prostorem, a tak mám takový svůj malý koutek v obýváku, kuchyni. A ano, musím říct, že po těch letech hledání a zkoušení se mi podařilo sestavit setup, který mi vyhovuje. Ještě nedávno jsem řešil nějaké efektové záležitosti a jelikož bojuji s prostorem, zatím jsem to vyřešil softwarově. UAD začalo dělat nativní pluginy a je to bomba.

Cubik: Tak ono se to dokupování samozřejmě stane závislostí, ale jinak jsem spokojený. Mám toho hromadu a to mi stačí. Paradoxně jsem si teď koupil nový počítač s brutálním výkonem, že se zas můžu vracet víc k softwaru. Pak mám zase hardware krabičky, kterými, když to proženu, tak ten zvuk dostane ty správný koule!

Zatímco tvorba editů starých věcí je venku hodně populární, u nás se tomu příliš lidí nevěnuje. Vy jste světlou výjimkou a máte jich (speciálně Kuba) za sebou poměrně dost. Pořád vás to baví? Je to zase něco jiného?

Cubik: Tak jeden z důvodů, proč to děláme, je trochu daný... Nemáme miliony na propagaci na Instagramu a Facebooku, takže doufáme, že přes ten edit známého tracku se lidi dostanou i třeba k naší vlastní tvorbě. :) Zatím tedy nevíme, jestli to úplně funguje...

Da Moon: No a další z těch důvodů je respekt k těm starším věcem...

Cubik: Přesně, děláme edit tracků, které nás baví a ke kterým máme vztah, hrozný track by nás ani nebavil...



Da Moon: Třeba "Pražský haus" byla jasná výzva. Já jsem udělal tři verze, než jsem se dostal k té finální... Ta prvotní myšlenka byla úplně jiná, ale dopadlo to, jak dopadlo.

Cubik: Nápad udělat remix/edit jsem nosil v hlavě už pár let a když jsem se do něj pustil a mělo to smysl, nabídl jsem nápad udělat remixy spřízněným duším, Martinovi, Pavlovi Bidlovi a klukům ze Sci*Fi*Psi. Já se snažil originál docela přiznat a byla to teda dost dřina, ale nakonec se to všem povedlo a celý "tribute" "Pražskému hausu" je krásně různorodý. :)

Máte párty Vivacity i k tomu, abyste si jednoduše otestovali nevydanou muziku na lidech?

Oba: Samozřejmě.

A klidně je to o tom, že když se kýžený track nedočká reakcí, jste schopni si k němu ještě sednout a předělat ho?

Cubik: Ono je to tak, že ty reakce spíš nejsou, protože se lidi spolu baví. I když zažil jsem třeba track, na který lidi reagovali a doteď jsem ho nevydal... Já se nechci nechat zviklat jenom proto, že se reakce lidí nedostavily, ono je taky důležité zmínit, že když pouštíš nějaký ten "demáč" ven, ještě nemá mastering, takže to pak hraje úplně jinak, než track před a po. Ale my to taky testujeme proto, že doma nemáme sub bass, slyšíme to jen na sluchátka a kde jinde to vyzkoušet než v klubu... Dřív jsem i víc chodil na parket si poslechnout, jak to hraje tam. Vtipné ale je, že poslední dobou nějak zapomínám hrát svoje tracky. Buď na ně zapomenu, protože mám spoustu novinek, nebo jednoduše do té nálady zrovna nepasují...

Da Moon: Já to beru celkově jako takový test. Něco jiného je, když sedím doma v tom svém koutku a o něco se pokouším, a něco jiného v tom klubu, kde to pouštíš lidem. Jedna věc jsou reakce těch lidí, to je jasné, je samozřejmě pozitivní, když je na to nějaká odezva, kterou spíš nečekáš, a pak je to přidaná hodnota tomu všemu. Ale zároveň tam otestuješ celkovou délku toho tracku s jednotlivými pasážemi, kdy třeba zjistíš, že mnohdy jsou určité úseky zbytečně dlouhé, nebo naopak krátké, takže tuhle verzi pak budeš doma editovat...

 

Blížíme se do finále našeho rozhovoru, tak pojďme k samotné oslavě dvaceti let párty Vivacity, která se uskuteční 10. listopadu. Na co se můžeme těšit? Balonky? Konfety? Nebo snad i ohňostroj? :)

Cubik: Tak to určitě ne... Line-up bych chtěl sestavit podobně jako před pěti lety, což znamená dýdžeje, kteří si tou nocí prošli, takže my dva, Tvyks, uvidíme, jestli bude mít čas Zdenda, a rád bych pozval i Filipa Markese na saxofon.

Da Moon: Bude to určitě super večírek tak dorazte. Přijdu vás ráno zkontrolovat a pustit pár písniček na konec. :)

Ptal se myclick v září 2023.

foto: Dan Kafka, monty a archiv

Párty Vivacity "20th Anniversary" se uskuteční 10. listopadu na House boatu U Bukanýra.