RECENZE

 

Filmová recenze: Sherlock Holmes: Hra stínů

Nejslavnější detektiv všech dob se vrací v nejmodernějším zpracování (a to i v porovnání se seriálem BBC odehrávajícím se v současnosti, přesto ve stylu bližším původním Holmesovským knihám), aby se postavil své Nemesis – ďábelsky geniálnímu zloduchovi, profesoru Moriartymu. Ten spřádá rozsáhlý komplot, jehož důsledky zavedou svět na pokraj celosvětové války a jemu tak vynese ohromné zisky z prodeje zbraní a strategických zásob. Začíná zdánlivou sebevraždou rakouského korunního prince, pokračuje teroristickými útoky ve Francii až do Švýcarska. Jediní, kdo mohou jeho plány zhatit, je Sherlock Holmes, detektiv z Baker Street 221B, jeho nejlepší přítel, válečný veterán doktor Watson, a parta cikánů.

 
V pokračování divácky úspěšného filmu z roku 2009 se na plátna kin vrací také slavní herečtí představitelé ústředního dua – Robert Downey Jr. a Jude Law. A znovu jsou právě oni hlavními tahouny vysokorychlostního snímku. Buddy chemie mezi nimi je naprosto vynikající, díky čemuž konverzační scény, kdy se oba pánové zostra špičkují, fungují na sto procent. Toto duo lze bez přehánění označit za jedno z nejzdařilejších v současném Hollywoodu (z loňských filmů je jedinou výraznější dvojicí pár Fassbender McAvoy v X-Men: První třída).

Sherlock Holmes

Opřít se oba pánové mohou o scénář, který právě v rovině dialogů funguje na výbornou – v těch ostatních však skuhrá a skomírá. Hlavní dějová linie svou trivialitou připomíná příběh akčních počítačových her – dojděte tam pro cosi, pak se přemístěte zase onam. Druhou, a snad ještě neodpustitelnější vadou na scénáři je naprostá ignorace některých vedlejších linií – důležité vedlejší postavy jednoduše zmizí bez vysvětlení. Osobnost Guye Ritchieho (Sbal prachy a vypadni, Podfu(c)k) na režisérské sesli je lákadlem sama o sobě u jakéhokoliv snímku, spojení Ritchie – Downey – Holmes však zdá se funguje. Díky modernějšímu pojetí klasické postavy může Ritchie popustit uzdu svojí fantazii a rozjet zběsilou konstrukci záběrů ve velkém – nejzářivějším příkladem je scéna prostého útěku postav lesem, kde jsou pronásledováni ozbrojenými nepřáteli – původně lehce připomíná útěk Pottera v Relikviích smrti před bandou lapků, ovšem způsob, jakým ji rozjede Ritchie, je přinejmenším inovátorský a vizionářský.

Sherlock Holmes

Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že v ní balancuje na ostré hranici mezi zajímavým a přemrštěným. V jeho rukou má Sherlock slušně se stupňující gradaci, ostré tempo a několik doopravdy dobrých scén (propuštění slečny Adlerové a šachová partie na konci) – navíc během více než dvouhodinové stopáže ani jednou nenudí, čímž se rozhodně nemůže pochlubit každý. Hra stínů však neměla štěstí na představitele hlavního záporáka. Jared Harris není vůbec špatný herec a dostává i vcelku slušný prostor – nedá se však říct, že by jej využíval naplno. Po velice charismatickém Marku Strongovi coby hlavní záporné postavě prvního dílu měl být Moriarty něco skutečně extra (původně byl do této role zvažovaný Brad Pitt – je sice mladý, ale přesto mohla být tato volba mnohem zajímavější – já bych si však představoval herce úlisného vzezření typu Christoph Waltz) – a to Harris rozhodně není. Přesto se výsledný dojem z filmu řadí spíše do pozitivní roviny.

Sherlock Holmes

Sherlock Holmes je v Ritchieho rukou příjemná nenáročná zábava kategorie "vypni mozek a sleduj kouzla" – a kouzel, převážně těch audiovizuálních, je film plný. Ideální kino-volba pro chladné zimní dny.

Sherlock Holmes: Hra stínů (Sherlock Holmes: A Game of Shadows), USA, 2011, 129 min
Režie: Guy Ritchie
Scénář: Michele Mulroney, Kieran Mulroney
Hrají: Robert Donwney Jr., Jude Law, Jared Harris, Noomi Rapace aj.

Hodnocení: 70%

Josef Horký

foto: archiv distributora

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016