Report z 12th Anniversary Mecca s Funkermanem od Čéši

Přicházím na půlnoc - to je tak nějak již můj standardní čas příchodu do klubu. Chvilku čekám před branami, jelikož je více lidi psaných na dlouhém papírku než těch, co si vstup poctivě hradí ze svého. Slečna se ptá na jméno, chvíli hledá a pak mi mile razítkuje ruku. Ochranka pátrá, šmátrá, propouští mě a já mohu pokračovat dál... Klub Mecca se rozhodl, že si hodí také rekonstrukci, postupnou a ne tak radikální jako v Roxy, ale znatelnou, aby se neřeklo. Například schody vedoucí dolu do chilloutu, vypadají mnohem lépe a jsou i lépe vidět. Chodba se prosvětlila a už to nevypadá, jako byste sestupovali do černého čehosi, kde vás čeká cosi. :)  Hlavní změnu jsem ovšem objevil až později a tou byl naprosto kompletně předělaný prostor pro VIP. Já tam byl jen jednou předtím a jednou teď potom. :) Změna to ale je opravdu obrovská a k lepšímu rozhodně. Jen ten smrádek z toluenu a barev byl poněkud silný, nedivím se, že se tolik lidí vracelo s výrazem povedeného opiátového dýchanku. :) Každopádně změnu chválím a také musím zmínit stejně jako vždy nekompromisní zvuk, který v Praze nemá v takovém prostoru obdoby...



Prvním hrajícím byl DJ Lafayette. Tento celkem charismatický holohlavý pán si ze začátku pohrával spíše s takovými jemnějšími house-disco tracky, ale proč by ne, poloprázdný klub by něco náročnějšího asi beztak neocenil... Postupem času ale lidí přibývá a tím i více tanečnějších a mému uchu lahodících tónů. Jedním z těch zajímavějších tracků byl ten od Sweedish House Mafie – One a na to se už opravdu super hopsá, když je aparatura přímo před vámi a pár lidí k tomu za vámi. Lafayette si to užíval také a když přihodil ještě pár dalších beatů a nějaký ten vokál, tak mu Mecca zobala z ruky...Ovšem přišel čas udělat místo hlavní hvězdě večera... Holandskému Funkermanovi! Já o něm moc neslyšel, ale když jsem si na YouTube pouštěl pár jeho tracků, říkal jsem si: "ty jo, vždyť já ho vlastně já znám!" Jeho tvorbu slýchávám v setech našich některých DJs a ani o tom nevím... :)
 

Funkerman nastupuje se vší parádou, konfety lítají klubem a třpytí se jako čerstvě padající sněhové vločky, do kterých se opírají odrazy světel a lidé zaplňující již celý klub, ho s rukama nad hlavou vítají. Funkerman to rozjíždí a po nástupu, který zněl opravdu zajímavě, postupně sklouzává do trošku obyčejnějšího soundu. Po chvíli se však opět ukazuje, jaký je to bavič a profík a po remixech od Red Hot Chilli Peppers a jiných i starších peckách například Stardust – Music Sounds Better With You je každému jasné, že tuto noc protancuje až do konce. Já si to užívám jako vždy. Pohyb nohou a rukou je uvolněný a plný energie a když najednou zazní i jeho profláklá tvorba – Speed Up, která sice může znít jako diskofilní nahrávka, ovšem po zaposlouchání se do neuvěřitelného kopáku, jaký ta skladba má, musíte jen skákat a tančit, prostě to jinak nejde. V prostoru kolem DJe je narváno, horko tu zmítá každým tělem a lidé popíjející drinky chápou, že tenhle chlapík je fakt Funkerman! :)  Hvězda ovšem pomalu končí a já si hlídám čas, kdy spořádaně odejít a odebrat se na kutě...


Jenomže... Jenomže to by si za gramofony nesměl stoupnout Mecca resident Macio. Tenhle kluk to má taky fajnově srovnaný. Jeho sound zněl dokonale, více pohodově a ne tak rozjuchaně. Bylo to parádní, hutná plocha a do toho sampl "This is sound of Mecca". Řekl jsem si: "Poslechnu si ho aspoň chvíli..." a dobře jsem udělal. Nevím, jestli to Macio udělal schválně, ale hodil tam pecku, kterou mám v současné době opravdu hodně rád a sice Chris Lake & Michael Woods - "Domino's a to vám je taková síla, že se kroutíte jako paragraf a vůbec vám to nepřipadá za hranicí slušnosti a zákona. :) Já nevím už jak víc procítit tuhle pecku, ale skáču a mávám rukama jako o život. Díky, toto byl závěr, který jsem si fakt přál... No, tak já už to tedy balím, bylo to skvělé, díky. Moc sem si to užil, gratulantů přišlo opravdu dost a bavili se až do konce. Tak to má být - tudíž hodně štěstí do dalších let a zase někdy naviděnou Mecco! :)

foto: David Karas