REPORT

 

Report z pátečního Meccamixu od Scion

Meccamix – to je asi jedna z nejvíce skloňovaných nocí holešovického klubu Mecca. Již čtyři roky se pravidelně každý měsíc objevuje v klubovém partylistu a má "odkrouceno" více jak 40 dílů. Historicky prý zároveň patří k jedné z nejvíce navštěvovaných a oblíbených akcí – což asi nejlépe potvrdí jen opravdoví pamětníci. A možná to byl i jeden z hlavních důvodů, proč jsem finálně (a s dvouměsíčním zpožděním oproti původnímu plánu) dorazila v tandemu s našimi foťáky až ke dveřím č. 8 v ulici U Průhonu.

 

Po tradiční zastávce u guestlistu a po důkladné kontrole obsahu kabelky, jakož i fotografických brašen, jsme po 23:00 vstoupili do prostor prvního baru a lounge. K mému menšímu údivu jsem tam však nenapočítala více jak deset lidí, roztroušených po sedačkách podél zdi. Hudba linoucí se z hlavní stage mě však přiměla v chůzi pokračovat a poslechnout si alespoň konec prvního DJe s přezdívkou Champagne, na něhož v tu chvíli v sále postávalo několik desítek lidí u baru a hrstka kolem sloupů u parketu. Ačkoli se tato zjevně nová začínající "hvězdička" Meccamixu (a s příhlédnutím k faktu, že každý nějak začínal a býval zelenáčem) jistě snažila a neměla to jednoduché, těch posledních dvacet minut do konce jeho hraní se očividně nejenom mně zdálo až moc diskotékových. Navíc nešťastný výběr tracků způsobil i jistou unylost setu. Hodnotit však celkově vystoupení podle poslední dvacetiminutovky nelze…

Po půl dvanácté začal hrát DJ Macio. Jeho specifický a rozpoznatelný sound je mi dobře znám, a proto mě už po slabé půlhodince klidného posezení na sedačkách "donutil" sejít dolů vychutnat si zvuk v plné kvalitě a podupkávat si nohama do rytmu. S mým příchodem na stage přichází i příjemné zjištění. Taneční prostor se za tu dobu výrazně zalidnil, stejně jako přilehlý bar, atmosféra začala pomalu houstnout, což bylo umocněno i vypouštěním dýmu do davu. Ten byl někdy tak hustý, až jsem litovala všechny přítomné fotografy. 
V 00:10 ovšem konečně zaznamenávám první opravdu masivní příchod návštěvníků, jimiž byl obsypán i první bar hned za vchodem. Věkový průměr jsme po debatě odhadli na 30+. Procento zastoupení českých tancechtivých jedinců bylo viditelně vyšší než zastoupení zahraničních vyznavačů této hudby, ovšem všichni dohromady vytvořili na zaplněném parketu fantasticky pulsující dav. Po celou dobu Macio nedal nikomu z nich moc šancí na oddech a udržoval si jejich pozornost nejen všeobecně zbožňovanými věcmi (namátkou: Talisman, Bambou, Insomnia-v remixu či Popofův remix Tigova tracku Sunglasess at night), ale i úplně novými, poprvé představenými tracky, jimiž se podle vlastních slov neustále zásobuje a zřejmě nikdy nebude mít možnost je všechny použit :)

Po Maciovy převzal vládu nad klubem DJ Neo, který právě dokončuje nové album.Už od začátku bylo zřetelné, že jde o další, naprosto specifický a originální hudební přístup – ten se posléze přenesl na celé publikum. Z Maciova bublavého tech-houseu s efektními pauzami se bez problému přesunul na své tempo, ve kterém udržoval až do konce jak všechny přítomné (za dobu jeho hraní počet hostů v klubu kulminoval, ale podle reakci některých jsem pochopila, že obvykle bývá lidí ještě mnohem a mnohem víc), tak i celkove atmo :) V jeho setu se hodně objevovaly různé samply ženských vokálů a rapu a výsledný velmi originální sound mě překvapil :)

Po druhé hodině přichází na řadu Pete Doyle - irský DJ, který má k mému velkému údivu výbornou a srozumitelnou angličtinu – přisuzuje to jednoduše faktu, že již opravdu dlouho žije v UK, takže ztratil veškeré "rušivé elementy". Při jeho setu vstupují do zorného pole publika i dvě tanečnice v kostýmech z peří a tak trošku evokující karneval v Riu. Po nich je připravena další show značky De Puta Madre  s motorovou pilou a Jokerem v hlavní roli! Oboje naleznete ve fotoreportech Vítka Höfera i Klappy :) Bohužel ani Peteův pomalejší tech-house, ani "brazilská podívaná" ani další performance neudržela pomalý odliv lidí z parketu, z baru, z klubu, což začalo kolem 2:45. Při tracku Domino - Oxia už je parket poloprázdný. Ve 3:10 odcházím i já, notně unavená, vstřebávat veškeré, za ten večer posbírané, informace.

Suma sumárum: nižší návštěvnost, ale příjemá atmosféra, zajímavé sety a dobrá zábava. Na druhou mrzela absence "třetího mušketýra" a postavy Meccamixu - El Jaye a trošku víc mě iritovalo disko na začátku, které tam opravdu nemělo co dělat. Popravdě řečeno jsem o této noci schválně dopředu moc nezjišťovala, abych si zbytečně nevytvořila nějaké předsudky. Noc jsem si však představovala trochu jinak, to ovšem stejně nic nemění na faktu, že to byl fajn večírek.

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016