REPORT

 

Report z 15 Years Old - Remember The Roots at Distillery od Daha

Vlastně za to může ICQ a rozhovory mezi Dahem a Insomnia na věčné téma úrovně hudebních akcí v naší republice. Co si budeme nalhávat. Pokud toužíte po kvalitním hudebním zážitku a už vám není 20 ani 25 a nestačí vám tranceoví kašpárci, musíte prostě sbalit batoh a vydat se za hranice naší země. My jsme si pro svůj první výlet vybrali vystoupení technolegendy Jeff Millse a vydali se za ním do německé metropole Leipzig. Věřte, že to nebyla marná cesta, právě naopak!

 
Naši trojčlenou expedici do Lipska tvořili tedy Cyp, Insomnia a moje maličkost (Daho). Vyráželi jsme v sobotu ráno z Jablonce nad Nisou, směr Zittau, Dresden a Leipzig. Lehce zmoženi pátečním warm-upem v jabloneckých klubech Deppl a Woko jsme se odporoučeli na vlakové nádraží. Ano, vyrazili jsme do Lipska vlakem a vůbec to nebylo špatné řešení. Na "Sachsen Ticket", který nás pro cestu tam i zpět stál 52 euro, může cestovat až pět osob, což je velice slušné řešení německých drah pro podobné nadšence, jakými jsme o tomto víkendu byli my. Ve vlaku jsme se také rozhodli pro zastávku v Drážďanech.



Vinyl Shop

Poobědvali jsme luxusní doner kebab, protože "doner macht schoner" a posilněni jsme se vydali prozkoumat místní recordshopy. První zastávka byla samozřejmě ve Fat Fanders (ex. Hardwax), což je ráj pro milovníky elektroniky a minimalu. Následovali Backstock records, Brockout a PopCorn Records. Po šesté hodině už jsme uháněli na hlavní drážďanské nádraží na vlak do Lipska. Cesta trvala necelých devadesát minut a vlastně nám utekla jako voda! Rychle jsme se zorientovali v místním systému hromadné dopravy a za pár minut už jsme seděli v S-bahnu směr Distillery. Po 22. hodině byl klub ještě uzavřený a tak jsme si čekání zkrátili procházkou po městě.



Po jedenácté hodine už nás čekal majitel klubu Steffen Kache a velice družně a se zájmem s námi debatoval, nejen o klubu, jeho minulosti, ale i o cestování Čechů do Německa a naopak Němců k nám. Z masivního a kvalitního soundsystému už v tu dobu hrála příjemná hudba jako Boards of Canada a podobné elektronické lahůdky. Teprve před půlnocí se klub začal znatelněji plnit návštěvníky a parket prvními tanečníky. To už se gramofonů chopil místní Daniel Stefanik, aby započal dlouhý, čtyřhodinový set! Soundsystém sice zatím jen zlehka pobrumlával, ale díky skutečně kvalitnímu zvuku na parket přicházeli další a další pařmeni. Tento okamžik pro mě byl více než neuvěřitelný. Tempo tak 120 bpm, holé dubové beaty ala Rhythm & Sound, ale na place byla během půlhodiny taková atmosféra, že by ji mohl u nás po půlnoci závidět i mistr Burian. Všichni se pozvolna vlnili, ovšem každý rytmický zvrat nebo změna byly doprovázeny hlasitým křikem! Daniel Stefanik svůj set stavěl pomalu, rozvážně. Poznával jsem jak staré legendární tracky, například od Maurizia, tak také novinky labelu Minus. Ve dvě hodiny v už narvaném klubu vládla naprosto živelná atmoška a téměř se nedalo hnout. Cesta na bar trvala několik minut a chtě nechtě jste pár lidem museli pošlapat botičky. Stefanikův groovy set, naplněný minimalem, dubem a technem, dostal naprosto každého v klubu a byl úžasnou ukázkou toho, jak může být i minimal taneční. I naši přední "minimal djs" by se jistě mnohé přiučili a měli by se přiučit. Na konci sklidil tento DJ šílený aplaus, ale všichni už netrpělivě očekávali Jeffa Millse.



DJ Daniel Stefanik

Ten odstartoval svým původním intrem a začal zlehka vrstvit svou vlastní produkci, ale také prázdnější desky od Sleeparchive, nebo Mika Vainio ze tří gramofonů a dvou CD playerů. Po několika minutách už publikum přiváděl k šílenství. Pak přišla o něco drsnější vložka, tracky od Bandulu a The Advent. Po celou dobu se ale Mills striktně držel svojí hudební vize a charakteristického soundu, od kterého se ani na okamžik neodchýlil. Atmosféru vždy na chvíli příjemně ochladil prázdnější pasáží, aby mohl v zápětí opět udeřit, rozpumpovat a vyždímat už tak zničené publikum. My jsme už v půlce mistrova setu začali litovat proběhnuvší změny času a počítali jsme minuty k odchodu na nádraží (velký vliv na to měl taky páteční warm-up v Jablonci). Jeff Mills se s námi pomyslně rozloučil hitovkami "The Bells" a "Der Klang Der Familie" od 3Phase, kterou málem rozboural tenhle legendární a po Tresoru nejstarší německý klub.



DJ Jeff Mills

Při čekání na vlak mezi námi probíhala debata, kdo byl vlastně lepší, jestli onen, pro nás "neznámý", německý klučina, nebo Jeff Mills? Těžko se odpovídalo. Podstatnější z toho všeho pro nás bylo zjištění, jak živelně se můžou někde bavit lidi na hudbu, nad níž u nás partypeople ohrnují nos a média ji absolutně ignorují. Podstatnější byla otázka, jak dlouho ještě budeme muset vždy, když budeme chtít slyšet inteligentní hudbu, sednout na vlak či do auta a jet někam jinam, za hranice naší země??? Na tuhle otázku asi odpověď jen tak někdo nenalezne, bohužel…

Více fotografií naleznete zde.

Sobota 27.10. 2007 / Distillery - Leipzig - Německo
DJs: Jeff Mills (Axis Records, Detroit), Daniel Stefanik (Moon Harbour), Steffen Bennemann (Distillery), Dan Drastic (Moon Harbour), Markus Welby (Distillery), Matthew Gerich (Freezone Records), Frankman (FM Records). start 23:00 hod.
vstup 15,- €

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016